(c) Převzato z http://www.oblibene.name/userdata/shopimg/vrata-brany/Image/brankyaploty/ploty-a-branky-23-.JPG

(c) Převzato z http://www.oblibene.name/userdata/shopimg/vrata-brany/Image/brankyaploty/ploty-a-branky-23-.JPG

Jako malého mě rodiče a prarodiče učili zavírat branku. Hezky na takovou malou kovovou závoru. Prý kvůli zlodějům. Nešlo mi to moc do hlavy. Přišlo mi, že zloděj by se přeci natáhl přes tu branku a tu závoru si otevřel. Nic nepomáhaly argumenty, že o pár metrů dál nám plot končí a kdokoliv tam může přijít. Tenkrát jsem to nechápal. Teď už vím, že šlo o pocit. Falešný pocit bezpečí. Naprosto nesmyslná překážka, která stačila k naplnění pocitu bezpečí.

Takových zavírání branek tu teď máme  dost. Bráníme se domnělému nebezpečí a vytváříme zbytečné závory, které reálnému nebezpečí nemají šanci zabránit. A kvůli tomu, že se soustředíme na zavírání snadno překonatelných branek, které nám poskytují falešný pocit bezpečí. O kousek vedle může skutečný problém nakráčet přímo do obýváku. Protože tam náš plot prostě končí.

Teď už stačí jediné. Poznat reálný problém a jeho obranu proti němu a ten falešný. A to není vůbec jednoduché.

Poslední dobou mě děsí jak je v naši krásné zemi je spousta předsudků, paranoiků a islamofobů. Často prostě proto, že o tématu nic neví a v médiích se objevují paniku šířící mylné, manipulativní a zavádějící informace. Proto jsme se rozhodl zajímavé citáty a zdroje schraňovat. Tento seznam bude postupně doplňován a aktualizován.

Pokračovat ve čtení

Letos jsem byl poprvé na něčem, co bych nazval dovolenou v pravém slova smyslu. Byli jsme v zahraničí, na delší dobu (16 dní)  a vybrali jsme si Chorvatsko. Přesněji vybrali jsme si apartmán Ivona, protože měl dobré doporučení, fajn ceny a web jim dělal Plaváček. a ono to shodou okolností bylo v Chorvatsku tak jsme jeli do Chorvatska. A protože jsme během dovolené získali několik zajímavých zkušeností, rozhodl jsem se je sepsat pro  všechny, které budou dovolenou v Chorvatsku řešit.

Apartmán Ivona Trpanj

Apartmán Ivona Trpanj

Pokračovat ve čtení

Dáme jídloMám rád Dáme jídlo a hodně ho využívám. Proto mám také premium účet, protože mi to dává smysl. Objednávám do práce i z domu, když se nám nechce vařit. Ty služby jsou, zejména v Praze, super. A ať je Tomáš Čupr jako člověk jaký chce, jako podnikatel má obrovský tah na branku a ví, co dělá, a zdá se, že velmi úspěšně. Takže ano, mám rád Dáme jídlo, protože je to dobrá služba a bez obav ji komukoliv doporučím. No a z těchto důvodů jsem se hodně těšil na plánovaný dovoz potravin ze supermarketů, a když Tomáš mluvil o spuštění supermarketu v březnu, nemohl jsem se dočkat.

Pokračovat ve čtení

Lidé potřebují fantazii, aby byli lidmi. Aby se udrželi v místech, kde se padající anděl potkává se stoupající opicí. S vílami zubničkami, otci prasátek, … je to jako trénink. Musíte začít s tím, že se naučíte věřit malým lžím. Abychom pak uvěřili i těm velkým. Spravedlnost. Milosrdenství. Povinnost. A takové věci. Vezměte vesmír, rozemelte jej na nejmenší prach, ten přesejte přes to nejjemnější síto a pak mi ukažte jediný atom spravedlnosti, jedinou molekulu milosrdenství. A přesto… Lidé se pokouší jednat, jako kdyby na světe byl nějaký ideální řád, jako kdyby ve vesmíru existovala nějaká správnost, podle které by se dal posuzovat. Lidé potřebují věřit ve věci, které nejsou. Jak jinak by se pak mohli stát skutečností?

Volný přepis rozhovoru Smrtě a Zuzany z Otce prasátek Terryho Pratchetta.

Hezké svátky všem!

Těšil jsem se na Avengers, protože to měla být akce, zábava a plno super hrdinů. A byla. Těším se na finále Nolanova Batmana, protože Nolan je prostě Nolan. A těšil jsem se na Prométhea v režii Ridleyho Scotta. Avengers byli super a říkám, byl to úžasný film, který mi dal vše, co jsem chtěl. Teď přišel Prométheus a Ridley Scott. Dvojka, na kterou se nezapomíná. Úplně první Vetřelec byl fenomenální a natáčel ho taky Ridley. Takže plánovaný prequel prostě musí být bomba. Rozumíte, stejný režisér, stejná atmosféra, Gigerovy kulisy a vysvětlí tam všechno. Úplně všechno. Třeba toho divného velkého mimozemšťana s hlavou jako slon a vybuchlými vnitřnostmi.

A pochopitelně skvělé trailery, vynikající marketingová kampaň na Prométhea včetně geniálního androida Davida a odkazy na Weyland corp.

Jo tohle všechno tam bude, se současnou technologií pro efekty, skvělou hudbou a scénářem. Prostě bomba. Jo tak tohle byl ten film, na který jsme včera šel, takže asi tušíte jak jsem se těšil.

Pokračovat ve čtení

Před 6 lety jsem poprvé psal o Self Support Systemu a probůh, i já jsme se později přistihl, že jsme ho občas praktikoval. Ale člověk tak nějak jde životem, dospívá a přestává blbnout a blbne zato úplně jiným způsobem. No a stále považuji Self Support System  za neuvěřitelné pokrytectví. A dokonce jsem myslel, že už vymizel. Naopak. Kamarádi si totiž neříkají nepříjemné věci, s kamarády musíte souhlasit a říkat jací jsou skvělí, báječní a jak je máte rádi. Poplácat po zádech a pak druhý den s jinými, stejně dobrými kamarády říkat, jak je to hrozné. Tohle je vážně divnej svět a to už mi přijde upřímnější ten svět businessu, kde alespoň všichni víme, že nám jde o ten zisk. Krom jiného.

Tolik zloby, sobeckosti, zášti a lidské hlouposti jsem v jiných směrech jako je ten ten „jakože“ duchovní nenašel.