Recenze: Prométheus

Těšil jsem se na Avengers, protože to měla být akce, zábava a plno super hrdinů. A byla. Těším se na finále Nolanova Batmana, protože Nolan je prostě Nolan. A těšil jsem se na Prométhea v režii Ridleyho Scotta. Avengers byli super a říkám, byl to úžasný film, který mi dal vše, co jsem chtěl. Teď přišel Prométheus a Ridley Scott. Dvojka, na kterou se nezapomíná. Úplně první Vetřelec byl fenomenální a natáčel ho taky Ridley. Takže plánovaný prequel prostě musí být bomba. Rozumíte, stejný režisér, stejná atmosféra, Gigerovy kulisy a vysvětlí tam všechno. Úplně všechno. Třeba toho divného velkého mimozemšťana s hlavou jako slon a vybuchlými vnitřnostmi.

A pochopitelně skvělé trailery, vynikající marketingová kampaň na Prométhea včetně geniálního androida Davida a odkazy na Weyland corp.

Jo tohle všechno tam bude, se současnou technologií pro efekty, skvělou hudbou a scénářem. Prostě bomba. Jo tak tohle byl ten film, na který jsme včera šel, takže asi tušíte jak jsem se těšil.

Hovno, milý soude. Prométheus vyhrává titul největší zklamání roku 2012 (snad mě už nic nevyděsí víc). U filmového debutu bych asi obrovské množství nelogičností odpustil víc než u Ridleyho Scotta. Měl jsem poslechnout varování, že scénář píše stejný člověk, který psal scénář pro totální sračku Kovbojové a vetřelciDamon Lindelof. Nebudu spoilovat, pokud si chcete přečíst výčet meganesmyslů v Prométheovi, pokračujte na megaspoilerovou nalejvárnu u Františka Fuky (tam v komentářích najdete i spoustu zajímavých vysvětlení, co by jak mohlo být). Scénárista by zasloužil nakopat do koulí, pověsit za ně do průvanu a přeplnit mu do anus několiak facehuggery.

Takže první věc. Tuny nelogických nesmyslů, které mrší celý film a říkáte si jen, co to kurva je.

Druhá věc – dokonale zkažený scénář

Z toho tématu se dalo vyždímat hodně, ale ne béčková atmosférická vyvražďovačka. OK, první třetina by asi šla, když bychom odpustili ty nesmysly. Atmosféra dobrá, zajímavý nástřel a dalo by se to pak ještě zachránit. Ale nic se nezachránilo. Spousta postav, který se mihly a už jste je neviděli nebo naopak se vám tam objevují postavy, o kterých netušíte, co tam dělají. Jo a vrchol všeho, idiocie postav typu “Nebereme si zbraně, jsme vědecká výprava” nebo “Sundejte si ty helmy, je tu dobrý vzduch”.

Tomáš Vyskočil vyčítal scénáři jakousi touhu po filosofickém pojetí. Pardon, já tam žádné hluboké myšlenky a ani filosofii neviděl. Dokonce jsme četl názory na spojení s H. P. Lovecraftovou novelou V horách šílenství. Prý Del Toro přerušil natáčení filmu podle této novely právě kvůli tomu, že téma, kulisy a prostředí by bylo příliš podobné.

Třetí věc – tohle není prequel

Když tenhle film začíná několik let před dějem prvního Vetřelce, nabízelo se mnohé napojení, které ale chybělo. Tohle je sci-fi film, který je bláhově fanoušky považován za prequel. Na konci tohoto údajného prequelu vám totiž zůstane víc otázek než na začátku a odpovědí pomálu. Ale je to, možná prequel prequelu, který nejspíš bude natočen jako Prométheus II. Film totiž končí tak, že si o druhý díl vyloženě říká, a v tom se možná dočkáme toho, co jsme čekali nyní. Nicméně rozhodně chválím, že se Ridley Scott tematicky držel objasňování původu “sloního” mimozemšťana Mala’kak. Ovšem opět nic zásadního objasněno nebylo. Jen jsme je viděli v plné kráse a částečně živé.

Herecké výkony

Ne, tady vážně není o co stát. No dobře. Role androida Davida a pak nedostatečně rozvinutá role Charlize Theron. A samozřejmě hlavní hrdinka – nová Ripleyová – Elizabeth. Ale jinak? Bída a utrpení. Postavy nevykreslené, matoucím způsobem v ději mizící a nové se objevující. A jako odporná slizká niť se všemi selháními filmu objevuje zoufalý scénář, který i zde neumožnil hercům hrát.

Co se mi líbilo?

Možná si říkáte – to to byl vážně takový průser? No, to záleží. Pokud k filmu přistupujete jako fanoušek Vetřelčí tetralogie, mytologie a jejich světa, tak ano. Pokud čekáte solidní film typu Moon nebo Sunshine, tak taky ano. Pokud ale vám stačí efektní atmosféra a sci-fi téma a slušné béčko, tak to tak hrozné není. Je to asi jeden ze slušnějších sci-fi filmů posledních let. Což i něco říká o zoufalé úrovni sci-fi filmů. V zásadě hutná atmosféra založená na silné inspiraci H. R. Gigerem dělá hodně. Ale ani ta nezachrání zpackaný scénář, nevhodně uchopené téma a vyloženě pokaženou druhou polovinu filmu. Takže ano, i Prométheus  se pro mě stal archetypálním obrazem stejně jako Vetřelec. Ale každý trochu jiným způsobem. To, jak lze pokazit skvělé téma, je totiž vážně děsivá skutečnost.

Takže budete-li toto číst a zvažovat zda jít nebo stáhnout, říkám jediné – do kina na to nechoďte.

PS: Vzkaz pro Tasselhoffa – pro fandy Vetřelce 30-40% pro ostatní 50-60%.

PPS: Abych nebyl tak negativní, pro fandy Vetřelce a Prométhea jsem našel moc hezkou stránku se scany vizuálů použitých ve filmu, které lecos vysvětlují.

Recenze: Prométheus
Ohodnoťte článek, prosím

Napsat komentář