by ·Komentáře: 35

Možná se vám občas stane, stejně jako mě i dalším lidem, že doma čekáte zásilku (balíček) doručovaný Českou poštou a nejenže vám nikdo nic nedoručí, ve schránce navíc najdete lísteček, že se doručení nezdařilo (třeba protože jste nebyl zastižen (!)). Překvapí vás to, naštve vás to, protože jste byli celou dobu doma a na to zazvonění pošťáka jste čekali a zaplatili za něj. Tak jsem si řekl, že takhle to přeci nejde. Za tu službu kurva platíme, tak je na místě si stěžovat.

Pokračovat ve čtení

by ·Komentáře: 7

Tak je tu zase pátek a jak už to tak u mě na blogu nebývá pravidlem, máme tu pár tipů. Myslím, že když člověk jde druhý den do práce, neměl by hodně pít – večer předtím … nee jinak. když člověk večer hodně pije, tak b ydruhý den neměl chodit do práce. Jo, to je lepší varianta. Pak totiž kleje ráno při vstávání jako pohanNot listeningWorried

Pokračovat ve čtení

by ·Žádné komentáře

Jak jsem tak začal chodit do divadla (dobře byl jsme teprve podruhésmile_wink) tak mě to tak nějak nutí o tom psát. Ne, že by to bylo nezbytné, ale pokud uvidíte/zažijete něco co ve Vás ten večer hned tím vevnitř. A tohle se stalo i s divadelní hrou pod názvem Velmi společenské tance.

Je úchvátná hra, která Vás od začátku chytne svou lehkostí a humorem, kterým místy začiná rposvítat krutá bolestivost a utrpění a silného poznání. Vskutku povedená hra světla a stínu, reprodukované hudby a kreativního užití mobilních telefonů, vulgarita a něha, humor a do srdce proudící hloubka myšlenky.

„Nikoho nemůžete změnit. Buď lidi milujete takové, jací jsou, nebo je nemilujete. Buď je přijímáte nebo je nepřijímáte. Snažit se někoho změnit je totéž jako snažit se udělat ze psa kočku nebo koně. Tak to prostě je. Každý je tím, čím je. I vy jste tím, čím jste. Buď tančíte nebo netančíte. Musíte být k sobě naprosto upřímní – musíte předem říci, co chcete, musíte se rozhodnout, zda chcete tančit nebo ne.“