V pátek jsme si naplánovali vskutku zvláštní večer. Osobně mi už leze na mozek jak stále a stále pracuju a dělám nějaké věci, které musím. Tak jsem si řekl, že ne. V pátek nad ránem jsem kývl na návštěvu Světozoru a pátek ráno, inspirován počasím, naplánoval předkinové posezení u piva spojené se seznamováním s El, novou, neznámou duší na P)O(F. PreKino zaštítil svým chlupatým tělíčkem fenomenální Klan Kočičáků.

Nakonec jsme se tam sešli 4 a možná 5. Tedy krom KK, ještě Terka a El se sestrou. Tedy máme důkaz že existují. Následně jsme zašli na opravdu zajímavý film Plechový bubínek a jak je prý ve Světozoru zyvkem i s jedním točeným. Musím říct, že to tak celému prožitku dalo bizarní rozměr. Film to byl velice velice zajímavý, kde se prolínaly momenty bezpochyby vtipné, momenty velice hrubé a momenty hluboké. Myslím, že to není typ filmu o kterém by se dalo nějak hovořit. Jen, že myslím, že to je film, který je záhodno vidět.

Následně jsme hledali restauraci s jídlem a krom pár rozverných skotů, jsme našli až Tři prasátka. Za chvíli nás odtamtud vyhodili (po 2 pivech) a my měli stále hlad. Takže se nedalo nic dělat a jet taxíkem na "ípák", kde si dát Gyros, následně zmrzlinu a nějaké pochutiny v McDonaldu. Ano opravdu tahle kombinace celého večera bylo zvěrstvo. ale myslím, že se mi to líbilo.