Arakain 25 let

Koncert Arakainu na který jsem se velice těšil opravdu splnil mé očekávání. Navštívil jsem ho společně s Greikem a Trinity a setkal jsem se tam taktéž s několika známými z Jilemnice, což mne příjemně překvapilo a taky s několika mnoha stovek dalších lidí, kteří dokáží ocenit kvalitní hudbu Arakainu ověřenou časem a lemovanou úspěchy.

Na místě bylo už od počátku vidět, že tu jsou povětšinu samí skalní „fans“ a taky spousta policistů, což se ke konci projevilo jako opravdový handicap. Jakmile jsme vešli do arény, šli jsme si zakoupit naprosto úžasná trika k 25 letům, která nebyla ani tak úžasná z estetického důvodu, ale z pocitu atmosféry okamžiku.

O úvod se postarali předkapely z nichž první Dymytry, byla sázkou na jistotu styl a nasazení a „image“ byla skvělá a už i hudba Jiřího Urbana mladšího byla stylově podobná tvorbě Arakainu, takže Dymytry rozhodně nezapadli. Druhá předkapela Noid Crew mne přiliš neoslovila a asi ani většinu ostatního publika, chvílemi mě Noid, leader kapely, připomínal Daniela Landu, což neznamená nic špatného, jen mě to prostě k Arakainu nesedělo.

Stala se zvláštní věc, s Noid Crew hrál také Jirka Urban mladší, kterého jsme ohodnotili jako miloučkého šampóna, co rockem moc nežije, jaké bylo naše překvapení, když po představování jsme zjistili, že se jedná o Jirku Urbana mladšího. Nu mýliti se je lidské a zde jsme opravdu dali na haló efekt a nechali se pomýlit.

Poté nastoupil Arakain společně s Plzeňským filharmonickým orchestrem a show začala. Filharmonie byla skvělá, jen mě přišlo, že na koncertu vyzněly jen mohutné začátky a konce skladeb a jinak vše přehrál heavy metalovou invencí Arakain. Taky mě celkem vadilo, že v první půli koncertu Arakain vůbec nenavázal kontakt s publikem. Skvěle vystoupili Lucie Bílá a Aleš Brichta, kdy bylo jasně vidět, že přeze vše co se stalo a čím nyní Aleš je, je Aleš Brichta opravdu osobností české rockové scény, kterou zatím nikdo nedokázal nahradit. Taky mne nepříjemně překvapilo, že píseň Strom života nezpívali v duetu Honza Toužimský a Petr Kolář, ale místo Petra Koláře zpíval Noid. Vede mne to k domněnce proč asi? Petr Kolář odmítl? Nebo ho Arakain nepozval? Proč?

Druhá část koncertu byla již bez filharmonie a poněkud tvrdší a rychlejší. Arakain zahrál snad všechny mé oblíbené songy a nebál se vůbec ničeho. Lucka Bílá i Aleš Brichta opět ukázali co v nich je a nebylo toho málo! Byl to skvělý koncert plný nadšení energie a heavymetalového nadšení. Můžu-li hodnotit, tak koncert byl skvěle profesionálně připravený a skvěle odehraný, byl jsem naprosto spokojen.

Takže kluci z Arakainu jen tak dál a za další 25 let se zase sejdeme! (doufám, že dřív třeba u koncertu k 30 letům?)

2 komentáře

Napsat komentář